Ibis rudý v bažinách Trinidadu
V blízkosti hlavního města Trinidadu – Port of Spain se v místě ústí řeky Caroni a jejich přítoků vytvořil mimořádný mokřadní ekosystém, největší na západním pobřeží ostrova. Caroni swamp. Místo, kde lze pozorovat hejna stovek ibisů rudých při jejich příletu na nocoviště.
Mangrovový porost zde pokrývá 6 125 ha zaplavovaného území a je přerušovaný častými kanály a lagunami se slanou a brakickou vodou. Ve střední části mokřadu jsou sladkovodní bažinné biotopy, kanály a rákosové porosty nabízející bohaté životní prostředí pro vodní ptactvo. Celkem se podle posledních výzkumů v Caroni Swamp vyskytuje cca 190 druhů ptáků, z toho min. 20 ohrožených.
Význam území dokládá i zápis na seznam mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy. Do tohoto seznamu jsou zařazovány mokřady splňující přísná kritéria mezinárodního významu pro vodní ptactvo a mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie a v současné době čítá 1995 mokřadů celého světa.
Pro fotografa přírody je hlavním důvodem k návštěvě bažiny kultovní národní pták Trinidadu - ohrožený ibis rudý. Jejich nocoviště na ostrůvku v laguně, kam se slétají stovky jedinců přečkat v bezpečí noc, je světově vyhlášené a bylo i našim cílem.
erb T&T, vlevo ibis rudý (Trinidad), vpravo čačalaka rudořitá (Tobago) a samozřejmě kolibříci
Před každou cestou za určitým druhem živočich pátrám na internetu po fotografiích ve spojení s lokalitou a podle výsledku se snažím odhadnout, jak složité fotografování bude. A ibis rudý v Caroni swamp se na fotografiích vyskytuje obvykle jen jako červená tečka…
Bohužel, jak se později ukázalo, obavy byly na místě, ibis rudý je typicky česky bojácný a prchá do bezpečí při jakémkoliv vyrušení. A to i přes to, že v mokřadu je přísně chráněn..
Mangrovové bludiště
Míříme karibským provozem na západní pobřeží ostrova. Existuje totiž pouze jeden způsob, jak se dá bažina navštívit. Tím je pronájem člunu i s řidičem / průvodcem v jedné osobě. Odplouvá se kolem 16:00 a návrat obvykle následuje po západu slunce, kotviště na konci slepého ramene jednoho z kanálů se nedá minout. Čluny jsou poměrně robustní a odhadem uvezou školní třídu, což znamená menší problém. Pro fotografování obzvlášť v takovém prostředí je třeba trocha volnosti, sledujeme dění na obou březích a reagovat je třeba rychle. Další komplikace nepotřebujeme a tak smlouváme o ceně člunu jen pro naši skupinu… naštěstí nebyla okolo kotviště zrovna tlačenice a tak se daří cenu za celý člun stlačit o nějaký ten dolar dolů, celý člun je náš a my vyrážíme o něco dřív než je obvyklé, průvodce zjevně tuší, že plavba bude o něco delší než obvykle.
laguna s kanály
Člun se pomalu posunuje mangrovovým lesem, který hustě lemuje oba břehy kanálu. Společnost nám dělají jen pisíci američtí / Actitis macularia a sem tam volavka modrošedá / Egretta caerulea a volavka bělostná / Egretta thula, jinak pusto, prázdno. Průvodce jede opatrně na čtvrt plynu, ale stejně není co plašit. Sem tam mineme na větvi stočeného psohlavce hnědého / Corallus ruschenbergerii a to je tak vše, co mangrovy nabídly.
psohlavec hnědý / Corallus ruschenbergeri
Jak se pomalu mění charakter vegetace a mangrovy řídnou, občasný červený záblesk v záplavě zeleně prozrazuje přítomnost ibise rudého.
Převážnou většinu ibisů tvoří jedinci z kolonií na pobřeží Venezuely. Trinidadská kolonie na tom není nejlépe, ibisové čelí ilegálnímu pytlačení, občas se objeví i v nabídce „lepších“ restaurací dušení na kari.
Jsou tu, ale zcela mimo fotitelnou vzdálenost. A pokud jsou náhodou blíž, tak se hned stahují do hloubi lesa. Asi nemají s lidmi dobrou zkušenost...nakonec několik exemplářů překvapíme dost blízko a než stačí zmizet mezi stromy, těch pár sekund stačí na pořízení několika použitelných fotografií...
Ibis rudý |Eudocimus ruber| Scarlet Ibis v mangrovech Caroni Swamp, Trinidad
Ibis rudý |Eudocimus ruber| Scarlet Ibis v mangrovech Caroni Swamp, Trinidad
Kanály ústí do větší laguny s brakickou vodou (směs sladké a mořské vody). Na březích ve větvích posedávají volavky bělostné a sem tam kvakoši noční. Jejich úniková vzdálenost je poctivých 100m i přes pomalé přibližování. V jiných místech ostrova není problém se k volavkám přiblížit na 15-20 metrů, tady je to však velká výzva.
Projíždíme několika lagunami, které se později otvírají do velké vodní plochy, uprostřed které je ostrůvek s několika vyššími stromy. Otevřený prostor nabízí možnost přehlédnout celý mokřad až k pohoří na obzoru. Jasně bílé stopy na vegetaci naznačují, že jsme na místě, odkud budeme sledovat přílet ibisů na nocoviště. Bohužel člun kotví ve vzdálenosti okolo 150m od nocoviště, takže tušíme, že to tentokrát bude hlavně o pozorování. Na naše nesmělé prosby o posunutí kotviště o pár metrů blíž, průvodce s úsměvem odpovídá, že už jsme nejblíž, jak je to povolené.
Když se objeví druhý člun, tak se potvrzuje, jak je důležité nebát se vyjednat podmínky – člun je plně obsazen, po nás snad musel dorazit autobus. Ještě že jsme vyrazili dřív…
Druhý člun, do kterého se museli vejít "běžní" turisté. Obzvláště pán v klobouku je velmi happy..
Přírodní divadlo
Kolem 17:00 se začínají objevovat první ibisové, zprvu po jednotlivých ptácích nebo skupinkách po dvou či třech exemplářích. S postupujícím večerem počty ptáků rostou, aby těsně se západem slunce nastalo to pravé divadlo – stovky rudých ibisů, sem tam bílá volavka míří v hejnech okolo nás na nocoviště. Vracejí se z venezuelského pobřeží, pouze několik kilometrů vzdáleného. Pokoušíme se vymyslet snímek, který by vyjádřil, čeho jsme svědky..
Ibis rudý |Eudocimus ruber| Scarlet Ibis - přílet na nocoviště.
Červenou barvu ibisové získávají z potravy, hlavně červených krabů a korýšů. Ti se živí řasami, odkud získávají astaxanthin, karotenoidní barvivo. Mladí ptáci jsou hnědo-šedo-bílí a postupně přepeřují do intenzivní rudo-červené..
Ibis rudý |Eudocimus ruber| Scarlet Ibis - přílet na nocoviště
Ibis rudý |Eudocimus ruber| Scarlet Ibis - panorama / přílet na nocoviště ve 3000 pixelech. Originální foto je složené ze 4 snímků a na délku má přes 1,5m... už vím, kde bude viset.
Na nocovišti se vyskytuje v průměru několik tisíc ibisů rudých, různé prameny uvádějí až 10 000 jedinců (během naší návštěvy mohlo na nocovišti odpočívat 2-3.000 ptáků) a stovky dalších brodivých – hlavně volavky, a kvakoši. Ptáci ve skupinách o desítkách jedinců vylétají z ústí jednotlivých kanálů a nad volnou vodou se spojují do větších skupin. Je zážitkem sledovat několikapatrová hejna rudých ibisů, bílých volavek a šedých kvakošů, mířících jedním směrem. Nad ostrůvkem dlouho nekrouží, skupina se rychle rozpadá, jak si jednotliví ptáci obsazují místo na noc.
Ibis rudý |Eudocimus ruber| Scarlet Ibis - nocoviště
Ibis rudý |Eudocimus ruber| Scarlet Ibis - nocoviště
Slunce zapadlo, vychází měsíc, hlavní vlna je už za námi. Dostat tak pár posledních jedinců do měsíčního disku, to by byla perlička na závěr. Ale ne, měsíc rychle stoupá nad obzor a poslední ibisové kopírují vodní hladinu, už to nepůjde. Náhle několik ibisů přilétá z poza stromů a zvedají se do výšky – klapne to? Tak na půl…kolegům se daří víc.
Ibis rudý |Eudocimus ruber| Scarlet Ibis - pozdní přílet na nocoviště
ISO se posouvá někam nad hodnotu 4000, nocoviště je obsypáno rudými skvrnkami ibisů, druhý člun už je dávno pryč a tak za svitu měsíce vyrážíme zpět. Cestu mangrovy nám osvětluje příruční reflektor, kuželem světla prolétá lelek a my přirážíme ke břehu. Majitel agentury už na nás čeká, takto pozdě se běžně čluny nevracejí…
Stálo to za to. Přírodní divadlo, které se jen tak vidět nedá a zážitek, na který se nezapomíná. No a pár fotografií také vzniklo..
Na závěr kraťoučké video (1080) pro lepší přehled prostředí v Caroni Swamp:
