Mosi-oa-Tunya aneb Victoria Falls

Mosi-oa-Tunya. Hřmící kouř. Trefné pojmenování přírodního divadla na řece Zambezi v jazyku kmene Kololo..

Z Hwange jsme se posunuli o cca 270km severozápadně po slušné silnici do městečka Victoria Falls, výchozímu bodu pro návštěvu toho přírodního divu.

Zambezi, poté, co opustí caprivijské bažiny, pokračuje klidným tempem východním směrem aby zhruba v polovině své cesty k Indickému ocenánu dospěla k místu, kde spadá do až 108metrové hloubky. Dojem, kterým vodopád působí, je monumentální v každém období, v době nejvyššího stavu řeky je však ohromující. Masy vod se řítí do propasti, kolem hran které stoupá vodní tříšť. Tlak vzduchu, způsobený padajícími masami vod, zvedá vodní mlhu do výšky okolo půl kilometru i výše a připomíná nějaký ďábelský ventilátor. Úkaz je pozorovatelný z mnohakilometrových vzdáleností, různé zdroje uvádí různá čísla např. od 30 do 40km, my vliv vodopádů na okolní klima pozorovali až z řeky Chobe, vzdálené od VF cca 90km. Za dobré viditelnosti je vidět sloup páry, měnící se v oblačnost, hlavně v odpoledních hodinách. Vegetace v okolí vodopádů je díky neustálému přísunu vláhy deštného typu a v období sucha, kdy je okolní krajina vyprahlá a sežehlá, působí jako zelená oáza. Místo je kouzelné i dnes, kdy je využívané buhužel především jako nekonečná pumpa na dolary přijíždějících turistů. Asi je vhodné poznamenat, že vodopády patří od roku 1989 do seznamu přírodního světového dědictví, vybrané organizací UNESCO pro svou unikátnost.

K vodopádům se dá ze zimbabwské strany dostat pouze za 30USD / osoba (turista) / den přes vstup do "parku" - pásu oploceného území okolo vodopádů, jménem Victoria Falls Rainforest. Mapa >>> Zimbijský pohled na vodopády jsme neměli možnost vyzkoušet, i když po zakoupení jednodenního víza za cca 10USD se dá most přes Zambezi, tvořící zároveň i hranici mezi Zimbabwe a Zambií, přeběhnout a vyfotografovat tak večerní snímky se sluncem v záběru..jako výchozí místo pro ubytování jsme zvolili vynikající a pro nás až příliš luxusní hotel Ilala lodge, nejbližší hotel k VF tak, abychom se tam dostali pěšky a co nejsnázeji. Mohu jen doporučit, jejich kuchyně je dokonalá a na warthoga na smetaně vzpomínám dodnes.

V době naši návštěvy byla Zambezi něco málo pod maximálním stavem průtoku, který přesahuje 550 000 m3/min v březnu/dubnu a klesá na minimum cca 20 000m3 koncem listopadu. Množství vodní mlhy znemožnilo pohled na patu vodopádu a také některé z 16-ti vyhlídek bylo zbytečné navšívit. Tedy za účelem něco vidět, nemluvě o fotografování. Pokud se člověk chtěl vykoupat, pak ano. Permanentní sprcha skrápěla nejbližší okolí vodopádů, při poryvu větru překvapila turisty i ve větší vzdálenosti.

Zajímalo by mne, kolik mrtvé fototechniky mají VF na svědomí. Ono se není co divit, když jsem viděl ty davy turistů, zabalených v pláštěnkách, fotografující se mokrou technikou iPady (!) počínaje, přes mobily, kompakty a běžnými zrcadlovkami konče. Jindy v dešti by nikoho ani nenapadlo riskovat zničení elektroniky, ale vodopády zjevně dovedou nadchnout natolik, že si většina lidí neuvědomí hrozící riziko a chtějí snímek za každou cenu. To cenou je mrtvej foťák, osobně za mnou přišli 3 turisti, jestli nevím, co s tím je...u třetího jsem se rovnou zeptal, jestli fotil na VF, no jasně že ano. 2 foťáky byly death, jeden to rozchodil. Dokonce i v naši skupině realtivně zkušených fotografů se jedno 5D MarkII zakuckalo...naštěstí po delší resuscitaci naskočilo bez následků.

Fotografovat vodopády není nic jednoduchého ani v době nízkého stavu vody. Myslím tím získat nějaký zajímavý, odlišující se snímek v plejádě milionů fotografií z VF pořízených. Co třeba něco takového? Vodní spršky, viewpointy zarostlé lebedou a křovím, balancování na kluzkých kamenech při pokusech strčit tripod co nejdál za hranu chatrného hrazení...a megatuny turistů.

co to tam....

....sakra vidí ???

ZDRHÁM !!! 200 ornitologů :)

Dá se tam vůbec něco vyfotografovat ? Ale ano, dá.

Nezbytností jsou přechodové filtry, stativ a dobře sající utěrka. Brána se otevírá od 6:00, slunce vychází okolo 6:15 a až do cca 9:00 je okolí VF turistůprosté, což je ideální. Hlavní masy se nahrnou v pozdních dopoledních a odpoledních hodinách, takže první a poslední hodina s nejlepším světlem je v klidu, zbytek dne je možno věnovat nahánění různých opeřenců a zvířat žijících v okolí.

V přítmí pod klenbou fíkovníků lze sem tam i přes oběd něco slušně vyfotografovat.

Ovšem je třeba se smířit s pozorností, kterou výbava wlidlife fotografa v davu asiatů způsobí - po chvíli je člověk obklopen kružkem a zahrnut dotazy, co a kde vidí, fotí...bílí turisté trousí uznalé poznámky typu "wow, big gun.." no je to otrava. Raději skočit na pivo a počkat na odpoledne, kdy se davy vypaří a je klid.

Ondra potřebuje panáka...aneb čekání na strdimila.

Bohužel, ve Victoria Falls neexistuje obecně doporučená část roku k návštěvě, nedá se říct, které období je to "nej". V období sucha je jasná obloha a vysoký stav vody. Krásná duha vynahradí mlhou zakryté části vodopádů a část vyhlídek je nepřístupná, např. Danger Point, kde se dá vyfotografovat východ slunce nad vodopády a je na vzdálenější straně, cca 20min rychlé chůze, spíše běhu od brány. Doteď si nadávám, že jsme to ani nezkusili, vždyť Main Falls byly v plné síle a slunce v červenci vychází přesně uprostřed, nechápu...že by Malarone? Popis viewpointů je k nalezení zde >>> . V období nejnižšího stavu, tedy listopad/prosinec naopak období dešťů začíná, s tím jsou spojené vysoké teploty, vlhkost a déšťové přeháňky, méně slunce a vodopády jsou mnohem méně dramatické. Na druhou stranu lze využít všech výhledů, riziko zničení techniky je mnohem nižší...kalendář jednotlivých období po měsících zde >>>.

Pár rad pro alespoň trochu úspěšné fotografování:

• Vodě odolnou techniku nebo alespoň její důslednou ochranu, jakékoliv místní náhradní řešení se může vymstít. Budete chtít fotit v dešti, tak s tím počítejte,
• přechodové filtry, šedý graduál základem, vyplatí se i barevné přechodové podle intenzity kýče, který chcete vyprodukovat :),
• pro dosažení dlouhých časů (bílá voda) buď dva polarizační filtry nebo krajinářský speciál
• stativ, utěrka, velký deštník a asistent (lze zapůjčit za poplatek, jen ten deštník)
• promoknete, počítejte s tím, tak fotobatoh by měl být z těch lepších a dobré boty
• alespoň dva dny času.

Ze zvířat můžete zkusit různé opeřence, z toho někteří, jako např. Turako Schallowův je docela špek. Z chlupáčů jde potkat drobné antilopy a mangusty...

Turaco Schalowův Tauraco schalowi

Vousák obojkový Lybius torquatus

Amarant růžový  Lagonosticta rhodopareia

Motýlek angolský Uraeginthus angolensis

Zoborožec naříkavý Bycanistes bucinator

Mangusta žíhaná Mungos mungo grisonax

Jako zastávku mezi cestami po parcích Zambie, Zimbabwe, Botswany nebo i Namibie (neboť VF leží téměř na čtyřhranici těchto států) si jako osvěžení VF rozhodně dopřejte. S turisty počítejte, nenechte se otrávit a místo si užijte. Stojí to za to!