Kgalagadi cestou necestou

« zpět
Publikováno: 22.04.2017

Kgalagadi transfrontier park

38 000 km2 divočiny...takřka polovina rozlohy ČR.  Botswansko-jihoafrický národní park, vůbec první přeshraniční mírový park v jižní Africe, přístupný od 12.5.2000.  Ke splynutí dvou samostatných parků v oblasti Kalahari, jihoafrického Kalahari Gemsbok National Park a botswanského Gemsbok National Park do jednoho z největších parků na světe došlo po podpisu smlouvy pouhý rok před zpřístupněním, na Afriku věc nevídaná.

Přestože je oblast Kalahari často vnímaná jako poušť, naprostá většina její plochy má charakter suché savany, výrazněji vyvinuté ve východní polovině s většími srážkami.

V Kgalagadi se nachází dvě ze tří eko-typů Kalahari. V jihozápadní části, v okolí Twee Rivieren dominuje duneveld, typ krajiny tvořený písčitými dunami, dosahujícími až 20m výšky, obvykle do cca ¾ pokryté polopouštní travní vegetací. Vrcholy dun jsou volné a kombinace rudého písku a zelené trávy ( po deštích) vytváří ideálně fotogenická místa.. v údolích rostou keřovité a stromové akácie Acacia haematoxylon, různé poléhavé polokeře rodu Plinthus a další pouštní vegetace.  Směrem na severovýchod od Twee Rivierien se duny postupně snižují a krajina přechází v otevřenou suchou savanu porostlou trávou a roztroušenými akáciemi. Ještě dále na sever je krajina již zcela rovinatá, písčitá, převažují travnaté pláně s ostrůvky stromů.

Další info: Landscapes in the Kalahari Gemsbok National Park, South Africa, online

Hlavní životodárnou tepnou jsou údolí vyschlých řek Aoub a Nossob, kde se v cca 200 m širokém pruhu vyskytuje hustší vegetace včetně vyšších stromů a plochy sytě zelené trávy, jasně naznačující přítomnost podzemní vody. Břehy tvoří obnažené vápence, vystupující z písku. Zde se také nachází většina napajedel pro zvířata.


Mapa parku ke stažení: online pdf


Park je cca 1200 km od Johannesburgu, doporučuji přespat na půl cesty.  Vstupní brána do parku je v Twee Rivieren - jednom z prvních základních kempů a tím možností na ubytování. Další dva jsou Nossob a MataMata, kde je příležitost doplnit pohonné hmoty, základní potraviny a vodu. Také se vykoupat, spáchat osobní hygienu a umýt nádobí ve velmi slušných, čistých zařízeních. Tyto kempy jsou oplocené, s bránou, která se otevírá / zavírá podle provozní doby parku, v podstatě od soumraku do soumraku.

Grootkolk, Gharagab, Kalahari Tented Camp, Kielie Krankie, Urikaruus a Bitterpan jsou místa vybavená chatkami k přespání, unikátní umístěním a volným prostorem, neoplocená. Dostat se zde je však téměř nemožné, z důvodu poměrně příznivé ceny jsou všechna místa dlouhé měsíce předem rezervována a i když z výletu sejde, nikoho poplatek nebolí. Co však bolí, jsou "fully booked" poloprázdné kempy... 

Nejautentičtějším zážitkem je však camping na botswanské straně parku. Campsites jsou v divočině umístěné cca 4x 4 m čtverce z betonu, zastíněné dřevěným áčkem. Obvykle jich je 4 až 6, vzdálené od sebe 50 až 100m, tedy plné soukromí je zachováno. To je vše. Vše ostatní je třeba mít sebou, od vody přes potraviny a kempingového vybavení po třeba měnič pro nabíjení baterií. Suchý záchod je společný pro několik míst, někde je k dispozici i mírně slaná, tekoucí voda z vrtu pro spláchnutí prachu a umytí nádobí. Tuto verzi pobytu jsme zvolili i my.

4727

Polentswa, Botswana -  camping v divočině

4728

Rooiputs, Botswana - camping

Jak se v Kgalagadi fotografuje?

Z auta. Se vším pozitivním i negativním, co k tomu patří. Offroad není povolen, jezdí se po prašných nebo písečných cestách (na botswanské straně 4 x 4 auto nezbytností) , od napajedla k napajedlu. Když se s někým potkáme, je dobrým zvykem říct co jsme viděli a na oplátku se dozvídáme, co a kde viděli ostatní.  Záleží na počasí a štěstí, aktivita zvířat je nejvyšší za svítání a soumraku, bohužel trvá max 60 minut. Pak už světlo jasní a teploty stoupají, aktivita klesá a kolem 10:00 nemá smysl popojíždět po prázdné krajině, je čas na návrat. Pokud samozřejmě nenajdete strženou kořist, levharta na stromě apod. příležitost, kde vyplatí si počkat na večerní aktivitu a nějakou akci. Nezbytné je mít sebou dost vody, čekací doby mohou být i 8 hodin ...

Pokud je zataženo, návrat do kempu se nevyplatí, sice je světlo a krajina plechová, nicméně aktivita zvířat je vyšší a i během dne je možno něco potkat.

Jezdí se po cestách vedoucích zhruba středem říčního údolí, k protějším svahům to může být 50 až 200m podle tvaru údolí, rychlostí okolo 20km / hod, šance něco najít klesá se čtvercem rychlosti.  

V době naší návštěvy byl park po mimořádně vydatných deštích zelený a plný trávy, připomínal spíš savanu než polopoušť. Tráva dosahoval v některých místech výšky okna a napajedla byla zarostlá travou tak, že většina menších zvířat se mohla a také pohybovala naprosto nepozorovaně. Což nás nakonec donutilo změnit lokalitu a vrátit se do otevřenějších míst...

4756


Obvyklý průběh dne (březen):

cca 5:45 budíček, za svitu čelovek uvařit na PB vařiči kávu, pak složit rychle stany a pokud možno vyrazit o pár minut před oficiálně povoleným časem 6:30 z kempu.

4732

do 10:00 hledání, pak přestávka na hygienu v místech které jsou na to vybaveny, obvykle tam je záchod (s tekoucí vodou ! ) a pod stromy pár lavic a stolů pro pozdní snídani. Místa jsou opět zcela bez plotů, hlavně býložravci chodí okolo...občas se stane, že ve stínu záchodu odpočívá lev..my jsme měli mladého samce na duně cca 80metrů od WC.   

návrat do kempu, sprcha, jednoduchý oběd, sprcha, nějaká údržba, hygiena, vydržet do cca 16:00. 

16:00 (cca) znovu do terénu

19:00 návrat do kempu - nejlepší čas a šance něco potkat. Bohužel jsme přijeli na přelomu února a března, kdy se zkracuje povolená doba v parku o hodinu a ten posun o 30 minut ráno a večer byl velmi poznat. Jak frustrující je, když už se konečně něco děje, ale my se vracíme do kempu...většina snímků vznikla ráno a večer právě během hektické půlhodiny..   

4734


Co lze v Kgalagadi s velkou šancí fotografovat během 2 týdnů a se štěstím i na rudé písečné duně:

kočky  - lev (s černou hřívou), levhart, gepard, kočka plavá, objevuje se i karakal (!) , hyena - čabraková a skvrnitá (my jen stopy), pes ušatý, liška kapská (chama), šakal čabrakový, medojedy, mangusty a surikaty, všude přítomné zemní veverky kapské..
Z býložravců určitě přímorožce (Oryx), antilopy travní a skákavé, buvolce stepní a pakoně, směrem k MataMata i žirafy. Nečekejte býložravce náročné na vodu, slony, buvoly apod...

Kgalagadi je zemí dravých ptáků - místy jsem jen nevěřícně zíral. Na každém pátém stromě orel nebo alespoň jestřáb a raroh...v podvečer není problém narazit na známých místech na výra bělavého, afrického a výrečka bělolícího. Nahrávky sebou, večer v kempu je ideální na zkoušení sov. 
Nejběžnější jsou orlík tmavoprsý, orel okrový, bojovný, hadilov písař, orlík kejklíř, raroh jižní, jestřáb kukačkovitý a mám i nejmenšího dravce Afriky, sokolíka malého.

Kompletní birdlist online ke stažení.

Krajina není důvod, proč jezdit do Kgalagadi, ale západy slunce jsou zde famózní...


Vrátím se do Kgalagadi ?

V nejbližší době ne, ale uvidíme, jak se bude všechno odvíjet, láká mne i Central Kalahari a další pouštní destinace, aktuálně vede Namib. Postupně do galerie přidám další fotografie, jsem se zpracováním dost pozadu...

 

 

Komentáře k článku

Komentářů: 0