Potápka černokrká
Black-necked Grebe -- Podiceps nigricollis
Krátká návštěva u této ve svatebním šatu atraktivně zbarvené potápky proběhla za úspěšné spolupráce obou stran v druhé polovině dubna kde jinde než na jižní Moravě. Tentokrát jsem zároveň otestoval na inzerát koupený zánovní suchý neopren, který jsme nekompromisně společně s Edou nůžkami upravili k potřebě fotografa, potápěč by zaplakal. Dvě vrstvy termoprádla a mohl jsem ležet v bahně celý den - jen jsem opět zapoměl na ledvinový pás (všem vorařům doporučuji). Fotopneuvor se opět osvědčil i když viset na pneuduši za jednu ruku, druhou fotit aniž by člověk dosáhl na dno je trochu kaskadérský kousek, ale lze to. Také jsem si vyzkoušel nasazení konvertoru, s trochou opatrnosti to také lze - i když ptáci byli v klidu, raději jsem použil delší soustavu a zašil se do rákosí. Čím méně se člověk pohybuje, tím lépe.
Potápky černokrké mi zcela uvolněně předváděly různé zajímavé momenty ze svého života, od krmení se rojícím se vodním hmyzem po kopulaci a přípravu hnízda, ze kterého je následně vyhnaly roháči a zabraly ho pro sebe. Souboje o partnerku začínaly synchronním pohybem tří ptáků - většinou páru a vyzyvatele, kteří načepýření bok po boku velkou rychlostí proplouvali a současně měnili směr aby skončily zahnáním vetřelce...kolem 9:00 se většina obyvatel rybníka stáhla do rákosí, slunce stoupá po obloze, nejvyší čas opatrně opustit lokalitu.
Potápka černokrká je tažná a na hnízdištích se objevuje na přelomu března a dubna, vrchol jarního průtahu spadá do druhé dekády dubna. Zimoviště se nacházejí v pobřežních vodách (Baleáry) a na slaných příbřežních jezerech ve středomořské oblasti a na nezamrzajících vnitrozemských jezerech (Švýcarsko), mnohem vyšších koncentrací ptáci dosahují ve východním středomoří a kaspické a černomořské oblasti. Podzimní tah zaíná již v druhé polovině července. Největším nebezpečím je pro potápky, jak jinak, lov a to jak na tahu tak na zimovištích. Další nebezpečí představují rybářské sítě...početní stavy potápky černokrké u nás poklesly (pravděpodobně s intenzifikací rybničního hospodaření a tím úbytku vodních bezobratlých živočichů) z původních 2500-5000 párů (ČR+SR, 1985 - 1989) na 400-800 párů ( ČR, 2000) a 300- 600 párů v roce 2003 (1). Zajímavostí je při hnízdění vazba na hnízdní kolonie racků chechtavých, kdy se potápky usazují na jejich okrajích, pravděpodobně za účelem získání ochrany (2).
další zdroje:
1. zpravodaj MŽP 11 / 2010, str. 17 online
2. Cepák 2008, Atlas migrace ptáků:79-81
| CAMERA: | Canon 1DMkIII | ISO: | 640 | DATE: | 23.04.2011 |
| LENS: | Canon EF 500 f4 IS L + TC1,4 | EXP: | LOCATION: | jižní Morava |
4.5.11 / 14:36:34
Líbí :)
27.4.11 / 14:41:29
Opravdu nádherný fotky, smekám..
26.4.11 / 20:23:49
To samozřejmě prozradit ani nechci. Čistých vod je na jižní Moravě poměrně dost. Na několika lokalitách jsem se i potápěl. Rackové tam ale nebyli :-)
26.4.11 / 9:06:25
pěkné to je, nejvíc se mi líbí jak maj zobáky u sebe a jsou tam ty stvoly rákosu, však víš, úplně rozmatlaný pozadí bez ničeho moc nemusím, pěkná je taky ta trojka s vlnou
25.4.11 / 23:14:14
Fantastické. Jedna lepší než druhá. Jen tak dál. Mám dotaz, ne že bych tam jel, ale jde o soustavu vodních ploch, nebo jedenu jedinou kde se zdržují tyto potápky?
Fotogalerie ptáci
  |  |