Kibale forest NP

Kdo se zajímá o primáty a plánuje cestu do rovníkové Afriky, neměl by minout Národní park Kibale Forest v Ugandě. Důvodů pro jeho návštěvu je několik a nejsou to jen primáti, kterých se zde vyskytuje 13 druhů, ale i více než 330 druhů ptáků, včetně velmi vzácných, např. vlhy sametové (Merops guralis) a okolo 200 druhů motýlů. Národní park Kibale Forest leží v Ugandě v distriktu Kibale/Kabarole. Národním parkem byl vyhlášen v roce 1993. Park zahrnuje nejen původní deštný prales, ale i savanu a vysázené kulturní, pro Ugandu exotické dřeviny. Oblast lesa pokrývá 77 % parku a je tvořen jak stálezeleným pralesem v severní části tak i částečně opadavým lesem na jihu. Zbylých 23% pokrývají travnaté plochy, močály a kulturní dřeviny. Celý park má rozlohu 780 km2 a leží v nadmořské výšce mezi 1100 až 1600 metrů.

Časové možnosti jsme měli omezené a itinerář nám dovoloval pouze dvě noci, které jsme strávili v Kibale Forest campu (Mantana Luxury Tented Camp), velmi pěkném a eco pravidly řízeném kempu, umístěném přímo v pralese. Vzhledem k nadmořské výšce bylo v podvečer a nad ránem docela chladno a inverzní mlhy nebyly ničím vzácným. Noční zvuky pralesa jsou ovšem zážitkem, který na dlouho zůstane v paměti každého, komu celou noc vyhrává žabí koncert a nad ránem budí skřek turaka modrého :) ..

Cílem naší cesty do Kibale byli především primáti. Doufali jsme v setkání s cca 5-6ti druhy,přičemž hvězdou pobytu měl být šimpanz učenlivý (Pan troglodytes). Ale iluze jsme si nedělali, ono fotografování v pralese je téma na samostatný článek. Zkráceně lze říct: bez blesku do pralesa nelez. Velké množství kontrastů, vysoká ISA, vlhkost, dešťové přeháňky a vedro, hustá vegetace, velké množství úkrytů… blesk, bracketing, fotografování s oporou a zatěsněný fotoaparát, zvládající slušně alespoň ISO 1600, to je technický základ pro získání použitelných snímků. Jak se to podařilo nám, posuďte sami.

Celkově jsme potkali a také vyfotili 7 druhů:

guerézu šedonohou     (Piliocolobus tephrosceles) guerézu pláštikovou     (Colobus guereza occidentalis) kočkodana zeleného    (Cercopithecus pygerythrus) - nezpracováno kočkodana čepičatého (Cercopithecus lhoesti) kočkodana černolícího (Cercopithecus ascanius) paviána anubi                ( Papio anubis) - nezpracováno šimpanze učenlivého,  (Pan troglodytes)

pokud připočítám i kočkodana husarského (Erythrocebus patas) z plání Murchison Falls a gorilu horskou  (Gorilla gorilla beringei) z Bwindi, tak celkový počet viděných a fotografovaných primátů  dosáhl počtu 9. Prales Kibale nám umožnil spatřit velké množství opičích druhů, ale je jasné, že pouze pootevřel dveře a pokud bychom chtěli spatřit více, bude třeba dalších návštěv. Neviděli jsme třeba kočkodana Brazzova (Cercopithecus neglectus), mangabeje černého (Cercocebus aterrimus) ani žádnou z drobných nočních opiček. Také z ptačích obyvatel jsme jich spousty slyšeli, ale málo viděli a nic nenafotili. Pralesní vlhu sametovou jsme viděli a mám dokumentační foto s použitím komba telekonvertorů a tedy ohniskem 1800mm z ruky. Ten barevný flek je však neprezentovatelný :) . Takhle nějak se má vlha pralesní fotit - jde to. Zjevně, hergot.

Návštěvu pralesa Kibale, stejně tak jako pralesa Bwindi je možno jen doporučit. Nenajdete zde sice žádné luxusní lodge a cesta po prašných cestách někdy spíše připomínajících koryto potoka je tobogán a očistec dohromady, ale obrovské množství živočišných druhů vše vynahradí. Pevně věřím, že se do Ugandy a jejích pralesních oblastí ještě vrátíme. Naše další cesta vedla do NP Qeen Elizabeth a potom směrem na Bwindi, za gorilou horskou. 

Podrobnější informace najdete v srpnové Přírodě v článku o Kibale napsaném společně s Bartíky.  Tedy - spíše napsaný Karlem a Honzou a mnou jen doplněný :).

odkazy:

- Kibale forest informace

- Bird list Ugandy