FOTOGRAFIE ZVÍŘAT - ZAOSTŘENÍ A ÚPRAVA PRO WEB

Fotografie zvířat a ptáků jsou samostatnou kategorií se specifickými požadavky na zpracování, o tom netřeba polemizovat. Z obecně známých postupů jich je většina použitelná pro fotografii krajiny, nicméně rozčepýřené peří nebo rozfoukaná srst chce trochu něco jiného. Postproces provádím pomocí Photoshopu CS3, uživatelé jiných editorů prominou.  

Pár zásad úvodem:

• při fotografování nespoléhat na RAW a následné úpravy
• samozřejmostí je fotit do formátu RAW, v konvertoru (CaptureOne, CameraRAW v PS nebo Lightroomu, Bible, DPP...) vyvolávat do 16bit TIFFu, nebo hlavně pro archivaci do DNG.
• není špatné použít blesk k projasnění stínů, ztmavit jdou vždycky lépe než v editorech zesvětlit
• nastavit korekci - 2 EV na fotoaparátu a myslet si, že to dotáhnu v editoru nebo konvertoru je nesmysl

Princip ostření pracuje tak, že se najdou tonální rozdíly mezi body (přechody v jasové složce) a tyto rozdíly (hrany) se zvýrazní zvýšením kontrastu v určitém poloměru okolo. Základní ostřící funkcí je unsharp mask (neostrá maska, většinou se termín nepřekládá) a je dostupná ve všech grafických editorech. Z principu tohoto ostření plynou i dvě jeho základní nevýhody. Zvýrazněním kontrastu na hranách dochází k tzv. halo efektu (halo effect), kdy při silnějším ostření může být kolem tmavých objektů zřetelný světlý obrys (kolem světlých zase tmavý, což je ale menší problém), dále v oblasti, kde bylo doostřeno, může docházet k nežádoucím barevným změnám (color halo effect, color fringing). Existují metody, jak nežádoucí efekty co nejvíce eliminovat, zájemce o podrobnější rozbor metod a jednotlivých způsobů ostření rád odkážu na soubor článků Luboše Kopečného na serveru horyjeseníky.cz.

Jaké jsou nejčastější chyby při ostření:

• přeostřená fotografie, na struktuře srsti nebo peří vzniká moaré
• halo efekt, často vznikne na hranách objektů, typicky ptáků proti tmavému rozmazanému pozadí
• barevný posun, zvýrazněný šum při fotografování na vyšší ISO.

Na uvedeném odkazu najdete podrobně rozpracované metody jak jednotlivé chyby eliminovat systémově, pomocí zabudovaných funkcí Photoshopu. Můžete se pustit do testování nebo vyzkoušet můj zjednodušený postup.

• Otevřu soubor, tiff, 16 bit, zkopíruji vrstvu a další úpravy provádím vždy ve zkopírované vrstvě.

• Provedu výběr hlavního objektu:
  

• Provedu zjemnění výběru (ctrl+alt+R), parametry jsou patrné na obrázku.

Důvodem je budoucí eliminace halo efektu, plynulý přechod všech úprav tonality a barevnosti a plynulý přechod ostření.  

• Provedu odšumění pozadí

Používám plugin Noise Ninja, k dispozici je i Neat Image apod...výhodou pluginu je rychlost a šumové profily daného ISA a typu fotoaparátu i když podobného výsledku lze dosáhnout i nástroji Photoshopu. 

• Úrovně - provedu inverzi výběru (ctrl + shift + I) a aplikuji vrstvu Úrovně

• Úrovně - korekce vzhledem k pozadí, nástroj štětec, krytí 40%, černá barva, vrstva Levels. Ve vrstvě Levels zjemním přechod hran tam, kde to považuji za nutné. Výsledek musí být nenucený, příliš velký kontrast hlavního objektu vůči pozadí není žádoucí!  

• Ostření - na masce objektu, smart sharpen, lens blur, parametry jsou vidět z obrázku. Doporučuji nastavit  shadow na 33% a highlight na 25%. Zkopírujte vrstvu a nastavte režim prolnutí na luminosity, což zamezí barevným posunům při ostření. Aplikuji najednou. S množtvím zaostření je třeba experimentovat. Pro tisk na inkoustové tiskárně se obecně vyplácí jednoduché pravidlo - ostřit při 50% zobrazení a tak, jaký chci výstup. Na 100% se obrázek bude jevit trochu přeostřený, ale tisk bude OK. Nutno vyzkoušet! Ostření v LAB prostoru v tomto kroku nepoužívám, prolnutí luminosity dělá stejnou službu a nedochází k degradaci snímku při převodech za LAB do RGB.  V současné době se trápit s používáním jiných metod nemá smysl, halo efekt je potlačen plynulým přechodem do pozadí, barevný posun prolnutím. Pro tisk se doporučuje použít metodu ostření pomocí masky hran.
• Pokud se maska ztratí, Ctrl + shift + D ji obnoví. Nebo si ji uložte pro pozdější vyvolání.

• Tím jsme v základu hotovi, soubor ukládám s koncovkou fin, abych věděl, že je upravený.

Následuje zmenšení pro web:

• zmenšuji v násobcích požadovaného rozlišení a 96 dpi. Chci 800 x 600 pix? Mám např. 3500 x 2300 pix? Zmenším ve 2 krocích na 1600 a pak 800pix delší strany a v mezi kroku doostřím - málo, cca 60%. Více kroků nemá smysl, nevšiml jsem si rozdílu a přišel bych o důležitou věc a tou je možnost použití masky před zahájením úprav, která musí být aktivní. Díky plynulému přechodu z dřívějška nám nevznikne halo na obrysech.
• Na celý postup mám jednoduchou akci, kroky je možno vidět na obrázku. Krytí mám nastaveno na normal, nevšiml jsem si při testování rozdílu proti luminosity, ale kdo chce může nastavit krytí jaké chce.

• Pokud by přeci jen vznikl halo efekt nebo moaeré, je možno snížit krytí ostřené vrstvy. 
• Následuje:
  • sloučení do pozadí
  • převod z 16 bit na 8 bit (Image - Mode - 8 bit)
  • konverze do sRGB barevného prostoru (Edit - Convert to profile - sRGB)
  • výroba rámečku.

Závěrem:

• ostření se aplikuje jako poslední krok po všech barevných úpravách, retuších apod.
• režim luminosity je užitečná pomůcka jak předejít změnm barev při ostření na kontrastních hranách
• finální kontrola ostření musí probíhat na fotografii ve 100% velikosti
• fotografie určené k tisku se zaostřují při 50% zobrazení až do požadovaného stavu
• pro tisk se doporučuje použít jako metodu ostření použít masku hran
• používejte selektivní ostření a vrstvy, v jedné zaostřete a pak pomocí masky odmažete co ostřit není třeba...

Super ostré fotky přeje Mecan