Aranžované focení zvířat

Mezi kolegy občas slýchávám názory typu: na workshop mne nikdy nedostaneš, to není pro mne, fotím divoká zvířata a tohle je moc jednoduché. Otázkou je, jestli se považujete více za fotografa živé přírody nebo spíše za pozorovatele a příležitostného fotografa. Já patřím spíše do té první kategorie a protože je třeba využít každé příležitosti k procvičení oka a zafixování návyků, využil jsem setkání u příležitosti WS pořádaného O.Prosickým v Herálci ve spolupráci s H.J.Kuchyňkovými, sbalil dceru a vyrazil jsem si zafotit dravce a sovy.

Podobné akce dávají jedinečnou příležitost k pokusům o zachycení něčeho navíc - pokud to jde a zvíře nestávkuje, můžete se zkusit zamyslet nad výslednou podobou fotografie a scénu se pokusit naaranžovat tak, aby se co nejvíce blížila vaší představě, je čas zamyslet se nad pozadím, světlem, popředím...chci vyjádřit dynamiku pohybu nebo spíše dokonale zachytit zvíře v typickém prostředí? Je to jen na vás... Také je docela zajímavé sledovat rozdílné "vidění" jednotlivých účastníků akce a není od věci se při focení rozhlédnout a zjistit, proč je ten nebo onen fotograf na úplně jiné straně než vy a co vidí jiného než vy...

Další přidanou hodnotou je zafixování si technických návyků a vazeb mezi časem, velikostí a rychlostí zvířete a požadovanou podobou snímku. O čem mluvím? Chci mít konce křídel rozmazané? Jak rychle se pohybuje a mává křídly? Odkud přilétá? Na co bude stačit 1/250 (třeba orel nebo výr) to nebude stačit na puštíka. U raroha budete rádi, když ho vůbec uvidíte v hledáčku :) Zkoušejte, experimentujte, ptejte se.

Nedělejte si iluze, že je focení sokolnicky vedených dravců až tak úplně jednoduché, hlavně v případě, že vám jde o přírodně vypadající záběr s vizuálně podařeným podtextem, příležitostí k nápravě je sice několik, ale záleží na náladě zvířete a stavu jeho žaludku :) jak douho bude chtít spolupracovat a kdy to zabalí. Vždy je dobré se sokolníkem probrat Vaši představu o podobě snímku a poslechnout si možnosti, sokolník ví přesně, co si může s daným zvířetem dovolit..

Workshop podobného druhu mohu doporučit hlavně pro skupinu poučených začátečníků, kteří načerpají další know-how a posunou se dál a zkušenějších fotografů, kteří se chtějí vyblbnout a uspokojit svůj podzimní absťák.

pár rad na závěr :

Dobře poznejte svůj foťák. Tím myslím možnosti jednotlivých nastavení. Laborovat při focení s nejvhodnějším nastavením svého Nikonu :) je poněkud pozdě a stojí to spoustu pěkných záběrů. Pokud si nejste jistí, požádejte vedoucího workshopu o pomoc, pokud to neudělá automaticky sám a
pořád se vyptávejte. Proč ležíš, proč tohle ohnisko, jaký čas, kde mám stát a proč to vidíš takto? Koukejte kolem sebe, jak to vidí ostatní. Také se ptejte, kde které zvíře žije a ve spolupráci se sokolníkem najděte co nejpřirozenější prostředí.
Pokuste se najít spíše vzdálenější pozadí, zvíře bude více "odpíchnuté" , někteří tomu říkají "rosťovky" podle R.Stacha, který preferuje víceméně sterilní pozadí (já také) a naopak, O.Prosický spíše inklinuje k rozenatelnému pozadí jako doplňku k přirozenému životnímu prostředí zvířete, ale musí se to umět, aby nebylo pozadí rušivé.
Experimentujte, delší časy nejsou na závadu, kdo říká, žo fotka musí být vždycky ostrá? Dynamiku pohybu zmraženým zvířetem nevyjádříte.
Zkoušejte letovky. Nic vás tak nenaučí ovládat své náčiní jako letovky. Začněte kratším sklem a postupně zkuste to nejdelší, co máte ve výbavě. Po úvodní frustraci se výsledky dostaví...
vyberte si správný workshop (jaká zvířata, kdo jsou sokolníci, kdo akci pořádá, mrkněte na fotky z předchozích akcí)
pro zkušené: nepohrdejte workshopy. Vždy se je co učit. Minimálně to jak to vidí ostatní :)